Když Jsme Povoláni k Utrpení a Podřízení Se

Utrpení a Podřizování Se.

Dvě slova, o kterých Křesťané neradi mluví… včetně mě.

Nicméně tady ve verších 11-12 nás Petr povzbuzuje – jako dobrý kamarád – abychom si udrželi pozornost během utrpení. Abychom žily životy k oslavě Bohu.

Někdy Pán Bůh svolá utrpení, protože produkuje život. Ironicky je to kolikrát v těchto těžkých chvílích a zkouškách, kdy se naše víra stává silnější a vyspělejší spíš než ve dnech požehnání. Když jsem si tyto verše četla, bylo mi připomenuto, že jako Křesťanům je nám řečeno, že v tomto světě budeme zakoušet soužení (Jan 16:33). Takže to není o tom „JESTLI,“ ale spíš „KDY“ utrpení a potíže nastanou.

Když vás lidé obviní ze špatných věci… jaká bude vaše odpověď?

„Veďte mezi pohany poctivý život. Místo aby vás pomlouvali jako zločince, ať raději oslavují Boha v den navštívení, protože viděli vaše dobré skutky.“ (1. Petr 2:12)

Když je vám ukřivděno… oplatíte to? 

“Když ho uráželi, neodpovídal, když trpěl, nehrozil, ale ponechával vše Tomu, který soudí spravedlivě.“ (1. Petr 2:23)

Milé přítelkyně, jestli se takhle dnes cítíte, nechte, abych vás povzbudila…

Bůh vás v této bolesti neopustil. (Deuteronomium 31:8)

Ta bolest a odmítnutí, které cítíte? Ježíš zažil stejné zlomené srdce.

Pamatujte, Čí jste. VY, milé, jste děti Krále… nesete Jeho jméno! (Galatským 3:26)

Důvěřujte Bohu zrovna v této chvíli. On pracuje! Růst se první objeví pod půdou.

I když teď nerozumíme, Bůh má plán. Žijeme totiž vírou, a ne viděním. (2. Korintským 5:7)

Ve verších 13-17 Petr mluví o tom, jak je důležité se podřizovat autoritám v našich životech. Vím, že se o tom může rozvířit ohnivá diskuze, hlavně když jde o charakter a poctivost vedoucích. Ale stejně je nám řečeno, že se jim máme podřizovat, pro Pána (verš 13). Protože tenhle život? Opravdu není o nás. Je o Něm a naší poslušnosti k Němu.

Znamená to, že jako Křesťané se nemůžeme postavit za sebe a vyslovit naše názory? Absolutně ne, ale nesmíme zapomínat na respekt a chování.

“Je možné se podřídit institucím a stejně porušit zákony.“ – Warren W. Wiersbe

Příběh Daniela a jeho přátel, když odmítli jíst jídlo od krále, je skvělý příklad:

“…porušili zákony ale způsob, jakým to udělali ukazuje, že respektovali krále a autority (Daniel 1). Nebyli to rebelové; byli opatrní, aby nezkomplikovali situaci strážníkovi, nebo aby mu nezpůsobili problémy; a přesto si stáli za svým. Oslavili Boha a stejně tak uctili autoritu krále.“ – Warren W. Wiersbe

Víme, že nejsme spaseni našimi skutky, ale Bůh nás volá k dobrým věcem skrze životy, kterými nám požehnal. A když se snažíme vykonávat dobro, umlčujeme lidi, kteří nás kritizují důkazy Jeho působení skrze nás. Toho nedosáhneme tím, že půjdeme proti jejich autoritě. 

“Opravdový Křesťan se podřídí autoritě, protože je prvně a hlavně podřízen Kristu. Užívá jeho svobodu jako nástroj k budování a ne jako zbraň k boji,“ - Warren W. Wiersbe

Ve Skutcích 5:29 Petr říká, „Je třeba více poslouchat Boha než lidi.“…

Takže problémem je spíš rozeznání. Respektujeme instituce a podřizujeme se jejich autoritám v našich životech, pokud nedojde k tomu, že si musíme vybrat mezi posloucháním Boha nebo posloucháním lidí…

To je přesně proč musíme být v Božím Slově. Musíme ho studovat a modlit se za rozpoznání, abychom věděli, kdy je správné se podřídit autoritám nad námi a kdy se máme postavit v poslušnosti Boha.

Milé dámy, budou dny, kdy následování Ježíše bude vyžadovat všechno, co máme. Dny, kdy se o Něj budeme muset opírat víc než jindy a věřit Jeho lásce k nám, připomínat si, že jsme jeho vyvolený národ, královské kněžstvo, svatý národ… lid Boží (1. Petr 2:9). Kéž by lidé kolem mohli o nás říct, když se podívají na naše životy, že jeden druhého milujeme, že žijeme dobré, poslušné životy v lásce k našemu Hospodinu, a že respektujeme ty, kteří nad námi mají autoritu.

Když se díváme k Ježíši jako k příkladu… kéž bychom žily životy ve službě jedna druhé, ochotné projít utrpením a podřízením k většímu a dobrému účelu… ke slávě Boží!

Není lepší čas než teď… svět nás pozoruje!

Milujte Boha Obrovsky!

Looking to Jesus as our example…may we live lives in service to one another, willing to suffer and submit for the greater good…the glory of God!

There is no greater time than now…the world is watching!

Love God Greatly!

{Materiály} k 1&2 Petr ~ Týden 2.

{Plán Čtení}

{Verš k zapamatování} 

{Výzva} 

{Staňme se živými kameny v umírajícím světě.} Žijete zahrabané, nebo NAŽIVU?

Moje první tři děti jsou kluci. Naslouchej.

Špína mi není cizí. Nebo taky hlína a větve na stole v kuchyni. Nebo dobře schované kamínky v kapsách kalhot, které jsem dala do pračky. Ha. Jednou jsem dokonce udělala takovou chybu, že jsem vyhodila list, který byl v jednom z jejich pokojů. Nevěděla jsem, že to byl poklad toho dne. Sláva.

Na začátku jsem tohle nikdy nekončící sbírání přírody považovala za nepodstatné, nemístné a velmi jednorázové – jednou je to přejde. Ale takhle se na to nedívali moji kluci. Viděli to, co já jsem nebyla schopna vidět…

Krásné mistrovské dílo navzdory nedokonalosti.

Stvoření hodné zachování místo nedbalého zacházení.

Poklad, který by se měl uschovat, chránit, a který byl stvořen s účelem.

Ráda vzpomínám na jara, kdy mě prosili, abych jim pomohla vyhrabat v zemi na zahradě díry, aby mohli zasadit květiny. Pokaždé našli nějaký kamínek nebo dva, které byly zahrabané hluboko v zemi. Ale protože chtěli vidět víc, než jen hroznou špínu? Místo aby ho vyhodili na stranu, běželi s ním k nejbližší studničce, aby ho umyli a tak odhalili jeho krásu, která předtím nebyla jen tak vidět.

Staňme se živými kameny v umírajícím světě…

Přicházíme k Němu, k naši živé Skále – zamítnuti ostatními lidmi ale vybráni Hospodinem a Jemu milí…

Křesťané v Římské říši byli neuvěřitelně pronásledovaní. Žili ve společnosti, která byla ignorantská vůči jedinému pravdivému a živému Bohu.

Ale Petr má pro Boží lid zprávu:

Svět umírá. I vy jste jednou byli uchopeni hříchem, a dodnes jste zamítnuti lidmi. Ale díky Ježíši, jste živí. Ah Křesťané, povstaňte a žijte jako byste byli NAŽIVU.

Byli svádění k pochybnostem, zda má všechno to utrpení a trápení smysl? Zapomněli na kletbu smrti, ze které byli vymaněni? Nebo byli tak vyrušení, že se přestali soustředit na svého schopného Zachránce? A nebo se možná tak báli, že pohřbili svou víru hluboko jako pud sebezáchovy…

Někdy je to opravdu těžké, žít NAŽIVU.

Nevím… možná se v tom vidíte?

Trpíte už tak dlouho, že si říkáte, jestli tam Bůh vůbec je.

Vzdaly jste se apatii, milost už neberete vážně a vychladly jste vůči svým hříchům.

Honíte se za věcmi z tohoto světa, místo abyste rychle běžely za svým Spasitelem.

Pohřbily jste svou víru hluboko daleko, protože se bojíte, jste zlomené, zapomenuté, stydíte se, nejste toho hodny, nebo protože ___________ .

Vy jste však vyvolený rod, královské kněžstvo, svatý národ, lid získaný do vlastnictví, abyste hlásali cnosti Toho, který vás povolal ze tmy do svého podivuhodného světla…

Zapálený Petr mluví Pravdu, zatímco kolem něj zuří válka:

Pamatujte na kříž. Váš základ je v bezpečí. Tento svět možná umírá, ale Ježíš vás udělal živými. Staňte se živými kameny – které už nejsou mrtvé a zahrabané – ale naživu a zpevněné…

Cítíte se zahrabané pod tlakem světa? Pak nechte DNES být tím dnem, kdy se znovu najdete u kříže. Podívejte se nahoru, očištěné, a připomeňte si Čí jste:

Krásné mistrovské dílo navzdory nedokonalosti.

Stvoření hodné zachování místo nedbalého zacházení.

Poklad, který by se měl uschovat, chránit, a který byl stvořen s účelem.

Sami se stáváte živými kameny ve stavbě duchovního chrámu a svatým kněžstvem přinášejícím duchovní oběti přijatelné Bohu díky Ježíši Kristu…

Otče, přiveď nás zpět k našemu pevnému Základu a pomoz nám žít naše životy…

Naživu.

Z Jeho objetí,

Zamyslete se: 

Žijete zahrabané, nebo živé? Co potřebujete přinést jako oběť a nechat to Ježíši dnes, abyste se mohly nechat omýt a žít opravdu NAŽIVU? Kdybyste chtěly, můžete svou odpověď sdílet v komentáři, nebo nám poslat osobní zprávu na FB nebo email. Rády bychom se za vás modlily konkrétněji!

{1&2 Petr} Týden 1 ~ Naše Dědictví

Pamatuji si moji babičku, – Babi, jak jsem ji ráda říkala – jak se bavila s mojí maminkou o důležitosti zanechání dědictví svým dětem a vnoučatům, jednou večer, když jsem byla na střední škole.

Jako teenager si pamatuji, jak srandovně mi to znělo. Proč by nám měla nechávat peníze, které si teď může sama užít? Vím, že chtěla procestovat celý svět a přistavit část ke svému domu. A my jsme v rodině neměli tolik peněz, i když dědeček celý život tvrdě pracoval v továrně na auta. Věděli jsme, že je to pro ni oběť, dávat peníze stranou do banky každý měsíc. Ale moje Babi byla štědrá žena. Milovala, když mohla dát a požehnat tak rodině. Přinášelo ji to radost, když mohla pomoct těm, které měla ráda.

A tak když mluvila o tomto dědictví, které bychom jednoho dne měli dostat, vždy jsme se usmívali a políbili ji na čelo a poděkovali ji za její dárcovské srdce… nikdy jsme nechtěli ani nečekali ani korunu.

Pár let potom umřel můj dědeček a Babi šla do domu pro seniory. Ahhh snažili jsme se ji přemluvit, aby se přestěhovala do Texasu za námi, aby s námi žila, ale ona chtěla zůstat v Indianě, kde vyrostla a žila celý život. I když milovala svou rodinu v Texasu, nemohla se smířit s myšlenkou, že by opustila zemi, ve které strávila svůj celý život. Zjistili jsme, že můžeme vzít Babi z Indiany, ale nikdy nevezmeme Indianu z Babi. Indiana byla její krev a v jejím srdci. Nemohla se znovu usadit tady v Texasu, takže se přestěhovala akorát blíž naší rodině, která tenkrát žila v Indianě.

Ale vždycky, když nás přijela navštívit, mluvila o našem dědictví, které pro nás obětovala; dědictví, které na nás čekalo. Návštěvu za návštěvou jsme se usmívali, políbili ji na čelo a poděkovali ji.

Za několik let se její obětované dědictví zmenšovalo se zvyšující se cenou jejího domu pro seniory. Až jednou úplně zmizelo… a ona byla zdrcená. Moje Babi plakala, když nám to oznamovala. Všechna ta léta obětování se, šetření: v jejích očích se to všechno vypařilo. Ale v našich ne. Jako vždycky jsme se usmáli, políbili ji na čelo a tentokrát jsme ji řekli, že už nám to největší a nejlepší dědictví dala… krásné vzpomínky na ženu, která milovala svou rodinu celým svým srdcem.

Moje sladká Babi je teď v nebi a žije v realitě nádherného dědictví, o kterém mluví Petr v kapitole jedna. Dědictví, které nikdy nepomíjí, nevytratí se ani se nemůže ztratit. Je to jako nelimitovaný bankovní účet, který se nikdy nemůže vybrat!

Tohle je realita těch, kteří jsou nalezeni v Kristu. Tady Petr píše o naději pro všechny, tehdy i dnes, kteří trpí, bolí… kteří potřebují připomenout, že mají tohle úžasné dědictví, které na ně čeká, až přijdou do nebe. Dědictví, které je lepší než cokoliv jiného, co si můžeme představit. Místo s žádnou bolestí, slzami, smutkem nebo zlomenými srdci. Místo, kde konečně budeme celí, kompletní… a bez hříchu.

To místo, po kterém naše srdce a mysli touží od našeho prvního dechu. Domov. Náš opravdový domov.

Ráda bych nás povzbudila, když se tento týden vrháme do 1. Petra…

Jak říká Petr na začátku Kapitoly Jedna, jsme cizinci v tomto světě.
Tohle není náš domov. Tak začněme žít s touto pravdou v našich myslích.

Přestaňme se snažit o nebe na zemi.

Přestaňme se snažit „šetřit“ do budoucnosti a místo toho investovat naše životy do TEĎ.

Ježíš přijde zpátky a s každým dalším dnem se Jeho příchod blíží víc a víc. Nechť trávíme naše dny moudře, investováním do věcí, které budou trvat věčnost…

Zamyslete se:
Jak se mění vaše životní perspektiva, když si uvědomíte, že na vás čeká úžasné dědictví v nebi?

Milujme Boha Obrovsky!

{Cesta Vánoc} Cesta Od Studu Ke Slávě

Ach, chtěla jen děťátko. Více než cokoliv jiného v životě chtěla své vlastní dítě, aby ho mohla milovat a chovat. Aby mu mohla dávat pusinky, mazlit se a odevzdat mu svůj život.

Ale nezáleželo na tom, jak moc se modlila, její modlitby nebyly vyslyšeny.

Proč ji Bůh nevyslyšel? Proč se její tělo zlomilo? Její děloha uzavřela?

Ta poskvrna toho všeho a stud, který ji provázel byl někdy až příliš na to, aby to zvládla. Děti byly požehnáním a když žena děti neměla, tak… cítila stud s každým novým narozením v jejím malém společenství.

Byla to věrná žena, milovala Hospodina… a přesto roky trápila.

Ale podívejte se na tohle: Bůh na ni neposlal nepřízeň ani ostudu, to její vlastní lidé. Její společenství, ve kterém žila. Kultura, ve které každý den chodila jako žena bez dětí, hanebná žena. Ne Bůh.

Ale přes všechen její žal, její trápení v nevyslyšených modlitbách, Alžbětina víra v Boha stála pevně.

Co mě zaujalo nejvíc o téhle úžasné ženě byla její reakce na zjištění, že je těhotná. „To pro mě udělal Hospodin.“ Slyšíte, jak něžně to zní? Byla blízko Bohu. Měla s ním krásný, milující a osobní vztah. Čekala dlouho, roky, a Bůh pro ni přišel.

Modlila se a čekala a Bůh vyslyšel a udělal.

V těch letech čekání, slz a modliteb… Bůh pracoval celou dobu, tvaroval ji do Jeho podoby.

Možná proto šla Marie za ní… Alžběta rozuměla, jak se cítí člověk, o kterém si ostatní povídají i přesto, že je nevinný. Měla soucit, byla milující, naplněna milostí a určitě neodsuzovala. A to všechno proto, že šla před Marií a ucítila bodnutí studu od těch, kteří nerozuměli. Proto mohla utišit Marii, když se začaly šířit pomluvy. Dá se říct, že Alžběta byla jako její syn Jan Křtitel… pomáhala připravit cestu. 

„A hle, tvá příbuzná Alžběta, o níž se říkalo, že je neplodná, i ona přes své stáří počala syna a je v šestém měsíci. U Boha přece není nic nemožné.“ Lukáš 1:36-37

 Viděli jste to? Anděl Gabriel si použil Alžbětu jako příklad toho, co Bůh dokáže!  

Naše životy jsou pro Jeho slávu.

Některé z nás budou povolány k tomu, abychom byly nespravedlivě zostuzeny, ale buďte statečné… Bůh v této nespravedlnosti pracuje.

Naše životy, naše příběhy, jsou všechny pro Jeho slávu!

A jaký příběh napsal Bůh skrze Alžbětin život! Jen si představte, co všechno by Alžběta zmeškala, kdyby ji Bůh na modlitby odpověděl hned? Ne, to čekání byl důležitý prvek jejího příběhu, protože On měl v plánu ještě něco lepšího…

Možná jsou to zdravotní nebo fyzické problémy, které Ti dělají ostudu. Možná jsi jako Alžběta, modlíš se roky za nějaké požehnání, možná dítě, jen proto, abys pořád jen čekala.

Pro mě to je moje porucha učení. Znám ten pocit zlomení, zničení, toho, že má člověk „nálepku“… nepoužitelný pro Boha. Ale i když nám svět dává nálepky, Bůh je může použít pro dobro, pokud Ho necháme. S těmito nálepkami: neplodná, zničená, svobodná… máme možnost ukázat Boží slávu v našich životech. Úžasnou práci Jeho rukou.

Jestli je Tvůj stud důsledek Tvých vlastních rozhodnutí nebo je to výsledek okolností mimo Tvou kontrolu, Bůh si umí použít to zlomené srdce a bolest pro větší dobro. (Římanům 8:28) Bůh píše nádherné, neuvěřitelné příběhy Své lásky a vykoupení skrze TEBE. Příběhy, které nám ostatním pomáhají vidět, že Bůh pracuje skrze, a používá si, naše neuspořádané a zlomené životy… je nám připomenuto, že On je s námi.

Tak buďme jako Alžběta.

Vezměme naši bolest, ostudu, trápení a nechme je, aby nás formovaly do žen, které jsou milující a soucítící. Nechme Boha, aby z našich zlomených srdcí vytvořil slzy štěstí! (Žalm 126:5)

„Přinesme Mu slávu skrze životy, které nám byly svěřený a možná, možná, když se na ně lidé podívají, uvidí úžasnou práci Boha, který pracuje a říká, „Se Mnou není nic nemožné!“

 Zamyslete se: Měla jsi někdy v životě svou „Alžbětu“? Jak ji Bůh použil k tomu, aby tě povzbudil, když jsi to potřebovala?

Milujte Boha Obrovsky!

Týden 1: Ten, Který Smývá Náš Stud...

„Mami! No tak, mami! Vzbuď se. Něco jsem pro tebe udělala. Přáníčko! Vystřihla jsem ho ve tvaru srdíčka a chci, abys vstala a přečetla si ho.“

Moje ranní ptáče tahá moji peřinu a zároveň mi klepe na rameno. Unavená z předešlé pozdní noci si promnu oči a zeptám se, „Co se děje, holčičko?“

„Mami, udělala jsem ti přáníčko, přečti si ho!“ A podá mi ho do klína.

 Sedla jsem si a přitáhla si peřiny zpátky přes sebe. Podívala jsem se na přání, které na sobě mělo nakreslené srdíčka, usmívající se obličejíky a křížky.

„Mami, udělala jsem ti tohle přání, abys vždycky věděla, že jsi hezká, venku i vevnitř… A jsem moc ráda, že jsi moje maminka, i když někdy děláš chyby.“

Je tak skvělé a milé, jak si Bůh používá děti, aby k nám mluvili zrovna v tu nejpotřebnější chvíli… když po tom naše srdce nejvíc touží.

Jsem milována a akceptovaná mou úžasnou dcerou a taky Tím, který nás obě stvořil… „i když děláme chyby.“

Stejně jako Támar a Alžběta, na které se tento týden soustředíme, taky já na sobě nosím ten těžký hábit ostudy. Zčásti kvůli věcem, které se dějí bez mé kontroly (jako Alžběta) a zčásti kvůli mým vlastním činům (jako Támar). Jako žena, která žije v dnešním zkaženém světě, můžu se vcítit do rolí obou těchto žen… tíha ostudy je břemeno, které může jen Mesiáš Kristus, narozen ve skromné stodole před více než dvěma tisíci let, ode mě vzít.

Tento týden, zatímco si čteme o životech Támar a Alžběty, kéž můžeme soustředit naši pozornost na našeho Vykupitele a Spasitele; toho, který přišel k nám jako malé miminko, aby od nás vzal všechen stud našich životů.

Kéž jsme povzbuzené na začátku naší studie {Cesta Vánoc} tím, že si Bůh použil obyčejné ženy a muže, aby na svět přivedl Svého Syna, Ježíše Krista, aby se stal našim Spasitelem… přes všechny jejich chyby, špatné vlastnosti a hřích.

A do dnešního dne si používá obyčejné životy mužů a žen, aby změnil svět.

Zamyslete se: V jakém smyslu tě Bůh už zbavil ostudy, kterou jsi kdysi „nosila“ s sebou? Jakou radu nebo jaké povzbuzení bys dala někomu dneska, někomu kdo s takovou ostudou bojuje?

Milujte Boha Obrovsky!

Zdroj Vděčnosti {LISTOPAD}

Život nemůže být bohatý bez vděčnosti. 

~ Dietrich Bonhoeffer

Nemůžeme se dočkat, až spolu začneme novou studii Zdroj Vděčnosti!
Život je šílený v tomto ročním období a na dohled už máme Advent. Ale není lepší čas než teď, abychom si pomáhaly zůstat v Božím Slově a soustředit se na to, co je opravdovým zdrojem vděčnosti!!
Víme, že to musí být zvládnutelné v našich hektických dnech a životech, a proto jsme to tentokrát udělaly jednoduše!

- Svěř nám dva týdny svého času a my Ti poskytneme jednoduchý Plán čtení Bible a Studijní materiály… všechno je to pro Tebe připravené!

- Tentokrát není nutné žádné přihlašování… prostě čti s námi a sleduj příspěvky na blogu a Facebooku – výzvy do Tvého týdne, povzbuzení do dlouhých dní a více!

- Jako vždy jsou naše materiály {ZDARMA} pokud se přidáš do našeho online společenství přes Facebook nebo blog. Pokud už ses registrovala k nějaké předchozí studii, přijde ti email s materiály automaticky. Jestli jsi s námi ještě nikdy nestudovala, pak není lepší chvíle než to udělat právě {teď} ! Napiš nám email nebo zprávu a my ti zašleme materiály, ať můžeš studovat spolu s námi!

- Řekni o nás kamarádkám! Tato studie je nejlepší možnost, jak se k nám přidat a zjistit, co děláme! Zapiš vás obě (nebo všechny, čím více tím lépe!) a studujte spolu, zatímco čteme všechny!

- Naše facebook stránka: Milovat Boha Obrovsky, náš blog: milovatbohaobrovsky.blogspot.cz

„Naučila jsem se, že v každé situaci si můžu vybrat, jak zareaguji: buď si můžu stěžovat nebo můžu chválit! A není možné chválit bez toho, aniž bychom vzdávali díky. Prostě to nejde. Když si vybereme zareagovat chválami, hlavně v těžších okolnostech, něco nás žene dopředu ještě víc k tomu, abychom žehnaly našemu Hospodinu a ostatním.”
~ Nancy Leigh DeMoss, Volím Vděčnost: Vaše cesta k radosti

Modlíme se, abyste se k nám přidaly v této skvělé studii, s vděčnými srdci a připravené chválit Zdroj všeho dobrého! Těšíme se na vaše emaily a příběhy.

___________________________________________________

PS: Rády bychom od vás slyšely!!! Pokud máte otázky, napište nám! Pokud byste nám chtěly říct, jak vám MBO pomáhá, povzbudíte nás! Pokud máte svědectví ze studie, uděláte nám jeho sdílením opravdovou radost! A pokud máte dary, které byste rády využily k pomoci a přípravě těchto studií, dejte nám o sobě vědět! Jsme tady pro vás a rády se o každé z vás dozvíme víc!!!