Moje první tři děti jsou kluci. Naslouchej.
Špína mi není cizí. Nebo taky
hlína a větve na stole v kuchyni. Nebo dobře schované kamínky
v kapsách kalhot, které jsem dala do pračky. Ha. Jednou jsem dokonce
udělala takovou chybu, že jsem vyhodila list, který byl v jednom
z jejich pokojů. Nevěděla jsem, že to byl poklad toho dne. Sláva.
Na začátku jsem tohle nikdy
nekončící sbírání přírody považovala za nepodstatné, nemístné a velmi
jednorázové – jednou je to přejde. Ale takhle se na to nedívali moji kluci.
Viděli to, co já jsem nebyla schopna vidět…
Krásné
mistrovské dílo navzdory nedokonalosti.
Stvoření
hodné zachování místo nedbalého zacházení.
Poklad,
který by se měl uschovat, chránit, a který byl stvořen s účelem.
Ráda
vzpomínám na jara, kdy mě prosili, abych jim pomohla vyhrabat v zemi na
zahradě díry, aby mohli zasadit květiny. Pokaždé našli nějaký kamínek nebo dva,
které byly zahrabané hluboko v zemi. Ale protože chtěli vidět víc, než jen
hroznou špínu? Místo aby ho vyhodili na stranu, běželi s ním
k nejbližší studničce, aby ho umyli a tak odhalili jeho krásu, která
předtím nebyla jen tak vidět.
Staňme se
živými kameny v umírajícím světě…
Přicházíme
k Němu, k naši živé Skále – zamítnuti ostatními lidmi ale vybráni
Hospodinem a Jemu milí…
Křesťané v Římské říši byli
neuvěřitelně pronásledovaní. Žili ve společnosti, která byla ignorantská vůči
jedinému pravdivému a živému Bohu.
Ale Petr má pro Boží lid zprávu:
Svět
umírá. I vy jste jednou byli uchopeni hříchem, a dodnes jste zamítnuti lidmi.
Ale díky Ježíši, jste živí. Ah Křesťané, povstaňte a žijte jako byste byli
NAŽIVU.
Byli svádění k pochybnostem,
zda má všechno to utrpení a trápení smysl? Zapomněli na kletbu smrti, ze které
byli vymaněni? Nebo byli tak vyrušení, že se přestali soustředit na svého
schopného Zachránce? A nebo se možná tak báli, že pohřbili svou víru hluboko
jako pud sebezáchovy…
Někdy je
to opravdu těžké, žít NAŽIVU.
Nevím… možná se v tom vidíte?
Trpíte už
tak dlouho, že si říkáte, jestli tam Bůh vůbec je.
Vzdaly
jste se apatii, milost už neberete vážně a vychladly jste vůči svým hříchům.
Honíte se
za věcmi z tohoto světa, místo abyste rychle běžely za svým Spasitelem.
Pohřbily
jste svou víru hluboko daleko, protože se bojíte, jste zlomené, zapomenuté,
stydíte se, nejste toho hodny, nebo protože ___________ .
Vy jste však vyvolený rod, královské kněžstvo, svatý národ, lid
získaný do vlastnictví, abyste hlásali cnosti Toho, který vás povolal ze tmy do
svého podivuhodného světla…
Zapálený Petr mluví Pravdu,
zatímco kolem něj zuří válka:
Pamatujte
na kříž. Váš základ je v bezpečí. Tento svět možná umírá, ale Ježíš vás
udělal živými. Staňte se živými kameny – které už nejsou mrtvé a zahrabané –
ale naživu a zpevněné…
Cítíte se zahrabané pod tlakem
světa? Pak nechte DNES být tím dnem, kdy se znovu najdete u kříže. Podívejte se
nahoru, očištěné, a připomeňte si Čí
jste:
Krásné
mistrovské dílo navzdory nedokonalosti.
Stvoření
hodné zachování místo nedbalého zacházení.
Poklad,
který by se měl uschovat, chránit, a který byl stvořen s účelem.
Sami se stáváte živými kameny ve stavbě duchovního chrámu a
svatým kněžstvem přinášejícím duchovní oběti přijatelné Bohu díky Ježíši Kristu…
Otče, přiveď nás zpět k našemu pevnému Základu a
pomoz nám žít naše životy…
Naživu.
Z Jeho objetí,
Zamyslete se:
Žijete zahrabané, nebo živé? Co
potřebujete přinést jako oběť a nechat to Ježíši dnes, abyste se mohly nechat
omýt a žít opravdu NAŽIVU? Kdybyste chtěly, můžete svou odpověď sdílet v
komentáři, nebo nám poslat osobní zprávu na FB nebo email. Rády bychom se za
vás modlily konkrétněji!
No comments:
Post a Comment