Sunday, April 5, 2015

{Staňme se živými kameny v umírajícím světě.} Žijete zahrabané, nebo NAŽIVU?


Moje první tři děti jsou kluci. Naslouchej.
Špína mi není cizí. Nebo taky hlína a větve na stole v kuchyni. Nebo dobře schované kamínky v kapsách kalhot, které jsem dala do pračky. Ha. Jednou jsem dokonce udělala takovou chybu, že jsem vyhodila list, který byl v jednom z jejich pokojů. Nevěděla jsem, že to byl poklad toho dne. Sláva.

Na začátku jsem tohle nikdy nekončící sbírání přírody považovala za nepodstatné, nemístné a velmi jednorázové – jednou je to přejde. Ale takhle se na to nedívali moji kluci. Viděli to, co já jsem nebyla schopna vidět…
Krásné mistrovské dílo navzdory nedokonalosti.
Stvoření hodné zachování místo nedbalého zacházení.
Poklad, který by se měl uschovat, chránit, a který byl stvořen s účelem.
Ráda vzpomínám na jara, kdy mě prosili, abych jim pomohla vyhrabat v zemi na zahradě díry, aby mohli zasadit květiny. Pokaždé našli nějaký kamínek nebo dva, které byly zahrabané hluboko v zemi. Ale protože chtěli vidět víc, než jen hroznou špínu? Místo aby ho vyhodili na stranu, běželi s ním k nejbližší studničce, aby ho umyli a tak odhalili jeho krásu, která předtím nebyla jen tak vidět.
Staňme se živými kameny v umírajícím světě…
Přicházíme k Němu, k naši živé Skále – zamítnuti ostatními lidmi ale vybráni Hospodinem a Jemu milí…
Křesťané v Římské říši byli neuvěřitelně pronásledovaní. Žili ve společnosti, která byla ignorantská vůči jedinému pravdivému a živému Bohu.
Ale Petr má pro Boží lid zprávu:
Svět umírá. I vy jste jednou byli uchopeni hříchem, a dodnes jste zamítnuti lidmi. Ale díky Ježíši, jste živí. Ah Křesťané, povstaňte a žijte jako byste byli NAŽIVU.
Byli svádění k pochybnostem, zda má všechno to utrpení a trápení smysl? Zapomněli na kletbu smrti, ze které byli vymaněni? Nebo byli tak vyrušení, že se přestali soustředit na svého schopného Zachránce? A nebo se možná tak báli, že pohřbili svou víru hluboko jako pud sebezáchovy…
Někdy je to opravdu těžké, žít NAŽIVU.
Nevím… možná se v tom vidíte?
Trpíte už tak dlouho, že si říkáte, jestli tam Bůh vůbec je.
Vzdaly jste se apatii, milost už neberete vážně a vychladly jste vůči svým hříchům.
Honíte se za věcmi z tohoto světa, místo abyste rychle běžely za svým Spasitelem.
Pohřbily jste svou víru hluboko daleko, protože se bojíte, jste zlomené, zapomenuté, stydíte se, nejste toho hodny, nebo protože ___________ .

Vy jste však vyvolený rod, královské kněžstvo, svatý národ, lid získaný do vlastnictví, abyste hlásali cnosti Toho, který vás povolal ze tmy do svého podivuhodného světla…
Zapálený Petr mluví Pravdu, zatímco kolem něj zuří válka:
Pamatujte na kříž. Váš základ je v bezpečí. Tento svět možná umírá, ale Ježíš vás udělal živými. Staňte se živými kameny – které už nejsou mrtvé a zahrabané – ale naživu a zpevněné…
Cítíte se zahrabané pod tlakem světa? Pak nechte DNES být tím dnem, kdy se znovu najdete u kříže. Podívejte se nahoru, očištěné, a připomeňte si Čí jste:
Krásné mistrovské dílo navzdory nedokonalosti.
Stvoření hodné zachování místo nedbalého zacházení.
Poklad, který by se měl uschovat, chránit, a který byl stvořen s účelem.
Sami se stáváte živými kameny ve stavbě duchovního chrámu a svatým kněžstvem přinášejícím duchovní oběti přijatelné Bohu díky Ježíši Kristu…
Otče, přiveď nás zpět k našemu pevnému Základu a pomoz nám žít naše životy…

Naživu.


Z Jeho objetí,










Zamyslete se: 
Žijete zahrabané, nebo živé? Co potřebujete přinést jako oběť a nechat to Ježíši dnes, abyste se mohly nechat omýt a žít opravdu NAŽIVU? Kdybyste chtěly, můžete svou odpověď sdílet v komentáři, nebo nám poslat osobní zprávu na FB nebo email. Rády bychom se za vás modlily konkrétněji!

No comments:

Post a Comment