moudrost a třpytivé boty {ester}

Měla jsem víc poslouchat, když mi maminka říkala, abych si k řece nebrala ty své nové, krásné, nalakované boty. Ty jo, fakt jsem ty boty milovala! Líbilo se mi, jak byly pohodlné i jak vypadaly. Byly neutrální barvy se třpytkami a nazouvací – přesně takové, jaké jsem si představovala, že měla Popelka. Ale co se mi na nich líbilo nejvíc, byl zvuk, který dělaly, když jsem v nich chodila – skoro jako vysoké podpatky. V 80. letech byly takové boty v módě a já jsem je dostala těsně předtím, než jsme s tetou a sestřenicemi šly k řece.

Problém byl, že jsem nesnášela chodit ve vodě. Ten kluzký, slizký povrch na kamenech, strach, že mě něco kousne a taky kameny, které mě bodaly do chodidel. Takže jsem šla do vody v botách. To byla další skvělá věc, mohly se totiž namočit.

Byla jsem po pás ve vodě, když jsem uklouzla a jedna bota se mi vyzula. Začala jsem ji rychle hledat, ale byla pryč. Obava nebylo zdaleka to, co jsem cítila, když jsme šly ven. Samozřejmě jsem brečela, ale to mi nepomohlo k tomu, abych botu získala zpátky. Kdybych jenom bývala poslouchala!

Je to bláznivý příběh, ale přesto krásně pojednává o moudrosti a hlouposti. Moudrý člověk se řídí radami ostatních, hlavně těch, kteří jsou starší a moudřejší ve víře a v životě.

Kdybych tenkrát poslechla maminku, ušetřila bych si boty. V Ester vidíme sdílenou moudrost, která vede k mnohem důležitějším výsledkům.

Ester teď byla královna. Bůh ji dosadil na trůn ze speciálního důvodu – ochránit jeho lid. Tento případ by nám měl připomenout, že nás všechny Pán Bůh dal tam, kde jsme z nějakého důvodu. Některé teď možná nevidíme, ale některé věci jsou nám jasné. Pokud máš rodinu a děti, pak je to sloužit jim a ukazovat na Ježíše, jejich jedinou naději ke spáse. Pokud máš přátele, pak je to být příkladem a povzbuzením. Pokud se v práci musíš zapsat při příchodu, pak je to ukázat čest skrze věrnost a pracovní etiku.

I když byla Ester královnou, nezapomněla na radu, kterou jí Mordechaj dal (aby zatajila svůj původ). Ctila jej nejen tím, že si jeho radu poslechla ale i tím, že se podle ní řídila.

Jsou tady ukázány dvě skvělé věci:

1. Čest prokázána věku

Spoustu lidí ignoruje starší. Vidí je jako nepodstatné a zbytečné. Na západě je dáváme na místa, kde můžou žít hezky s ostatními v jejich věku. Někdy to děláme proto, abychom se o ně nemuseli starat, poslouchat je a prakticky je mít rádi. Ale Ester respektovala Mordechaje, staršího muže, a poslouchala ho. S věkem také přichází zkušenost a moudrost. „Korunou krásy jsou šediny – kdo žijí spravedlivě, ti ji obdrží.“ (Přísloví 16:31)

2. Čest prokázána moudrosti

Ester respektovala Mordechaje. Jen mu nekývla hlavou, aby ho mohla později zesměšnit. Poslouchala a následovala jeho rady. Věděla, že toho on ví více. Věděla, že moudrost jde s věkem a pochopení s dlouhým životem.

Potřebujeme moudrost. A Bůh je věrný ve zprostředkování moudrosti těm, kteří o ni stojí; těm, kteří si ji váží, když ji dostanou. Kniha Přísloví o ni mluví znovu a znovu. Moudrost je jako známka někoho, kdo má před Hospodinem bázeň, kdo je ve víře vyspělejší a kdo má vliv na lidi kolem sebe.

S pohledem na Ježíši,